KISTLEROVÁ, Věra. Hluché fialky

1. vyd. Praha: Melantrich, 1982.

Marie se několikrát pokusila o rozhovor, ale každá její otázka byla jako míč, který vyletěl do vzduchu a zapomněl se vrátit. Po chvíli toho nechala a jen tak vedle ženy tiše seděla. Někde poblíž voněly floxy, které Marii vždycky připomínaly slečnu Sirotků na volyňské plovárně, ještě než se vysvlékla do plavek a namazala se kokosovým olejem. Marie najednou pochopila, že nic jiného není třeba, jen tu takhle sedět a být zticha. Že to je docela pěkné být s někým, kdo od ní nic jiného nepožaduje, než aby tu sním tiše poseděla a pozorovala s ním holuby. Všichni se tu stali holuby. Všichni byli holubi. Ochočení holubi, kteří nic jiného nevyžadují než hodnou ruku se zrním.

(str. 26)

Věra P. Kistler

* 23. 3. 1929, Volary

† 3. 4. 2006, Darlington

Dívčím jménem Polenová, v USA užívala jméno Vera P. Kistler. Narodila se v rodině železničního zřízence a švadleny. Dětství prožila v Plzni, kde od 1940 navštěvovala měšťanskou školu, 1944 se s rodiči přestěhovala do Volyně na Šumavě.

Provdala se za vojína americké armády Thomase C. Kistlera

a od roku 1947 žila v Darlingtonu (Jižní Karolína).

Povídkový soubor Hluché fialky líčí s jemným humorem, sebeironií i s laskavým soucitem osudy tzv. válečných nevěst, jejichž představy o budoucím domově i životním partnerovi narážejí na prozaickou realitu, vypráví o ženách, které se odcizily své staré vlasti, aniž by v novém prostředí ztratily stigma cizinky.