HRUBÝ, Josef. Volyně a jiné krátké řádky

Pro libris, Plzeň 2007

Z Volyně

Tak to šlo za sebou

po řadě od pomníku padlých:

pan Pouzar truhlář

kovář Vokáč

obuvník Voldán

řezník Nový

zájezdní hospoda sester Vančurových

zahradník Koller

sedlář

koloniál Franěk

krejčí Cais

synagoga

hokynářství pana Veselky

fotograf Vrchota

smíšené zboží U Frčků

Cukrárna Rupa

koloniál Františka Kafky

hospoda u Harmachů

obchod Aloise Jiráska

a tak dál A tamto?

Vzpomínáš si?

Tam byl Bůh (str. 16)

Chtěl bys to ještě zažít?

Oči protivné

a hodné oči

rozpálené balvany

a splihlé smuteční vrby

pod lampou

Přes řeku volá švec Brejcha:

Zmizni parchante

V synagoze promítají film

a naproti pan Veselka

svolává k seanci příbuzné

pan Franěk počítá válečné příděly

Fotograf Vrchota řadí ještě

svatební průvod

ty čekáš

a bratr též (str. 17) XXX A proč řekněte mi proč

jste vyšla z Nespic

a šla přes kopec do Volyně

do Hoštic a do Černětic

A tam porodila

Místo odpovědi

i krajina za vás

upadla do pomlčky

…

protože vaše oči byly šťastné

protože chudoba si nenechala

obestavět komoru

výhledem na jabloně

vaše oči byly šťastné protože

dole po pěšině šel muž (str. 20) Ve Volyni

Dost

Slzy ti už nevidí do očí

ani ty které chtěly

vyučovat neúprosný zrak

metafor

Takže bez pomoci

Sněženka

Obrovitá sněženka

Bílé světlo

na rohu Palackého náměstí

(str. 24)

Inzerát

Obloha

Modře prostřený ubrus

Chalupa v diviznách

Šramot v zahradách

V olších kozí pysk

Tichá pošta předků

sbíhá od Dobré vody

Nahořan a Čestic

Bezpočet potoků

jizev:

Volyňka v tržné ráně skal

Na jedné polokouli země je den

a na druhé noc

Kdo si to může dovolit

jede do Volyně

Je tam vše

(str. 27)